Odráží se v něm autentický hudební příběh pětadvacetiletého mladíka z předměstí Liverpoolu, kde když se řekne život, znamená to něco docela jiného, než to, o čem slyšíme zpívat v hitparádách.
“Lidé jsou naštvaní a frustrovaní z toho, co se děje ve světě v současné době. Takže si myslím, že rock´n´roll je určitě dobrá cesta, jak to překonat,” tvrdí Berry, jehož soundtrack mládí tvořila, jaké překvapení, hudba Tupaca Shakura. Když poprvé slyšel skladbu Johnny Cashe Cocaine Blues, o tom jak si chlap šňupne a zastřelí ženu, nepřišlo mu to cizí: jeho táta byl těžký závislák na heroinu a pokud chtěli s mámou udržet rodinu v chodu, Berrymu nezbývalo než občas, řekněme o dost, překročit zákon.
Číst víceJeho nadupaný kytarový rock se možná zasekl v 70. letech, chraplavým hlasem, ale brutálně upřímně, zpívá o dnešku vlastních zkušenostech. A když dojde na vzory, nezdráhá se: Tupac, Cash a Bob Dylan. “Vždycky jsem věděl, že budu jako oni zpívat o tom, co jsem viděl a zažil, a je mně jedno, jestli se to lidem líbí nebo ne.”
Přehodnocení životních priorit mu přesto chvíli trvalo: “Prošel jsem si těžkými chvílemi, kdy jsem byl na dně, kdy jsem se ptal, zda jsem duševně vpořádku. Ale nyní to napravuji, protože jsem udělal nějaké špatné věci, choval se k některým lidem špatně. Po nějaké době, kdy jsem ´hnil´na Ibize, jsem se probudil a řekl jsem si - je mi 20 a fakt žiju špatně. A našel jsem cestu, jak to zlepšit - začal jsem dělat muziku.” Takže vyšlápl dobrou nohou. Lidé z labelu XL Recordings s Berrym podepsali smlouvu hned po jeho druhém veřejném koncertu, v liverpoolských GIT Awards získal v roce 2015 cenu One to Watch, jeho talent explodoval v BBC Introducing, přidala se další rádia, vyjel na úspěšné britské turné, vydal skvělé singly, epíčko Rebel a videoklip Restless mu natočil vyhledávaný Finn Keenan. Nakonec Louis Berry skončil ve studiích amerického Nashville, kde natočil debutové album, připravené k vydání letos na jaře.