Vrchovatá dávka folk-punku od legendární britské kapely už jen názvem ponechávající minimální prostor pro pochybnosti, jestli na její kousnutí existuje účinná dezinfekce.
“Je zhola nemožné, abyste při koncertu Ferocious Dog zůstali stát. Když se připojíte k jejich neustále rostoucímu množství fanoušků, budete nejen tančit, ale i potit a křičet nadšením,” napsala Sophia Harris o kapele s prvky starého dobrého punku pocházející ze stejné líhně jako Levellers, New Model Army nebo Pogues. Před její energií se navíc nelze schovat.
Nejde jen o zpěv Kena Bonsalla s čírem na hlavě, kulometné bicí, do běla rozžhavené housle a řezavou kytaru Leslie Cartera od bývalých Carter USM, divoké psí komando se vzteká i v textech: politici, rasisté a brexitoví extrémisté by se proto od něho měli držet raději na míle daleko. Stejného názoru jsou i léta loajální fanoušci přezdívaní Hell Hounds, podporující kapelu v její totální nezávislosti.
Číst více“Kořeny toho, co děláme jako kapela, jsou skryty hluboko v událostech okolo mě, když jsem dospíval,” tvrdí Ken Bonsall, fárající půlku života jako horník a pamatující drsné stávkové časy za éry premiérky Thatcherové. Zpívá o tom v tíživě devastující skladbě Slow Motion Suicide. Syn Lee, který jako malé děcko vymyslel název Ferocious Dog, se mu po návratu z afgánské mise po těžkém posttraumatickém šoku oběsil, proto kapela založila The Lee Bonsall Memorial Fund, shromažďující finance pro válečné veterány.
Poslední album From Without patří k nejlepším, co skupina kdy vydala a Billy Bragg proto nemohl jinak, než Ferocious Dog pozvat na svou stage v Glastonbury. A oni jeho na oplátku na svůj proslulý Dogfest v rodném Nottinghamshire.
Upozorňujíc dopředu všechny návštěvníky: kdo nebude tančit, ďábel pro něho pošle Hell Hounds.