Trojčlenná kapela z Prahy je nepřímou odpovědí na současnou naškrobenou elektronickou scénu. Ta totiž někdy funguje jakkoliv, jen ne jako spojnice s realitou.
Jakmile zde z řetězce předávání hudby vypadlo věčně zahřáté producentské křeslo, zprostředkování tvorby - charakteristickému právě minimem zásahů při živém hraní - připadla příležitost pro autentičtější prožitek.
Orient značí lásku k východním melodiím i zkratku pro orientaci, kdy ze tří bodů vzniknou tři hrany a všechno uvnitř trojúhelníku se stává stěžejním klíčem k překročení marnosti v životě razící stále výš. Konkrétně najdeme synthpopové jádro s občasnými odštěpky postrocku, trapu nebo industriálu. Právě žánrové hybridy snoubící se s intuitivním přístupem nejen k nástrojům a samplům, ale i k zachycení specifických nálad tvoří impuls: takový, který spíš než potenciálem vítat každého s otevřenou náručí zdraví toho, co si přisedne se skloněnou hlavou na obrubník a nemusí nic vysvětlovat.