První černošská raperka, která kdy získala prestižní kanadskou cenu Polaris Prize. První žena vítězící v Juno Awards v kategorii hip hopu, což je na scéně ovládané muži považováno za velkou událost a jasně to vypovídá o umění třicetileté rodačky z Toronta přezdívané „malá petarda s velkým dopadem“.
V jejích palebných skladbách se přes sebe valí trap, reggae a dancehall s neosoulem a dokonale v nich využívá svůj jamajsko-barbadorský původ a mládí strávené v multikulturních čtvrtích.
Haviah Mighty si své nahrávky plné zabijáckých flow a beatů vydávala od roku 2009 sama. Otevírala koncerty pro A Tribe Called Red nebo Snoop Dogga, ale žádný větší úspěch na obzoru. Pak v roce 2019 konečně zabodovala na Polaris s ambiciózním koncepčním albem 13th Floor, s ženskou rapovou skupinou The Sorority totálně rozstřelila mužskou dominanci a nakonec přišlo fantastické, nekomprominími trháky nabušené mixstapes Stock Exchange a letošní zasloužená cena Juno Awards.
13th Floor - Třináct skladeb, třináctý dodatek americké ústavy o zrušení otroctví a třinácté patro, stavebníky z pověrčivosti vynechávané. „Pro mě 13. patro - 13th Floor - je něco, co odstraňujeme z naší reality, protože jde o něco, čemu nerozumíme, a proto to nebereme do úvahy. Je to podobné jako mnohé zkušenosti, o kterých mluvím na svém albu. Jsem v jednom prostoru s tolika různými lidmi s tolika různými životními zkušenostmi, kteří uznávají, že jde o něco důležitého. Tito lidé nemusí nutně sdílet názory, které já mám nebo podobné zkušenosti. Ale přesto nájednou si ocitáme společně na 13. patře,“ uvedla Haviah ve své děkovné řeči a poděkovala za podporu říkat svou pravdu o řešení sociálních problémů černošské komunity, systémového rasismu a zatajovaných událostí kanadské historie.
„Když jsem byla mladší a hovořila jsem o svých zkušenostech, ostatní lidé mi říkali, že moc ty věci přeháním. Kdykoliv jsem mluvila o rase, tak vždy se našel nějaký člověk, který řekl - Ty si takto cítíš jenom kvůli tomu, že jsi černá,” řekla Haviah žijící dnes v Bramptonu, proslulém silnou hip hopovou scénou, kde se na Den Kanady a měsíc po smrti George Floyda ve videoklipu Thirteen emotivně vypořádala s traumaty otroctví a rasismem.
„Doufám, že když se lidé dívají na Thirteen, tak že cítí energii, aby se sami přispěli ke zvrácení bílé nadvlády. Doufám, že se můžeme začít dívat jeden na durého jako na rovné - sen, o kterém jsem vždy doufala, že se jednoho dne stane skutečností.”
A ještě dál šla s londýnským grime MC Yizzym ve skladbě Protest. „Tahle píseň je mým protestem - připomenutí, že bez ohledu na všechny konverzace, povídání, média, spravedlnosti a nespravedlnosti - že tento pocit a strach, se kterým kráčíme, je pořád přítomen. Po tolika letech, když se potkám s policií, vyvolává to ve mně jako přehlížené osobě strach.“