Sláva se dnes dá vyjádřit čísly ze Spotify či YouTube a ta izraelské skupině nepochybně otevřela dveře na globální scénu, snad nikdo přitom ale nezapomněl upozornit na podstatné: jedna nebo dvě dobré skladby ještě „jaro nedělají" a bez pokračování se všemi znaky vysoké kvality by izraelská skupina Lola Marsh na tak zasloužený úspěch nikdy nedosáhla.
Na silné popové melodie podebrané zvláštní melancholií mají Izraelci opravdu snad patent. O zpěvácích s emocionálně pronikavým hlasem, schopných uhranout málem půlku světa ani nemluvě. Yael Shoshana Cohen je bezesporu jedním z nich, tancuje navíc s grácií Penelopy Cruze, které se tolik podobá. Hitmaker a multiinstrumentalista Gil Landau zase neskrývá, jak hodně těží z pomalu eskalující dramatičnosti filmových soundtracků, poprocku a přirozené intimity folku. Akustické kytary mají u Lola Marsh proto stejnou roli jako klávesy a smyčce. A přestože jejich hudba nese veškeré znaky indie popu, nebavíme se o zaměnitelné šabloně a stojí za tím pochopitelně izraelský původ, záruka jinakosti.
Číst víceV hlasu Yael Shoshana Cohen vibrují východní i západní barvy, romantismus střídá nostalgie a nebýt nemoci, kdy o něho přišla a po operaci se až lekla, jak nově zní, čert ví, jestli by to mezi nimi s Landauem před lety tolik zajiskřilo a s další hudebníky vedlo k založení Lola Marsh. Epíčko You're Mine a album Remember Roses jim zajistily přízeň médií, zařazení skladeb do filmů a televizních seriálů a přivedlo na evropská a americká turné.
„Máme jak mohutně znějící, skoro až filmové písně. A vedle toho písně intimní. Pro nás je důležité být intimní, i když třeba hrajeme ve velkém sále. Doufám, že se naše skladby fanoušků dotýkají, oslovují je. Že si najednou začnou během dne pískat naše melodie. Že naše písně jim dají naději a rozradostní je nebo rozesmutní,” vzkazuje dopředu Cohen.