Účinkující

Phoebe Bridgers

Spojené státy

Indie rocková písničkářka z Los Angeles snící o budoucnosti, ale krásu nachází v temných emocích

V jejích působivých a lyrikou omračujících skladbách se pere něha s násilím, snění s bdělostí a romantika se strachem co přijde, ale také jistý druh ironického odmítání budoucnosti jako samozřejmosti, nastíněný třeba v textu strhující skladby I Know the End: „Na bilboardu jsem si četla: Konec je blízko. Otočila jsem se a nic tam nebylo. Jo, takže konec je asi vážně tady.”

Dává vzpomenout na americký folkrock 60. let, s občasným snivým šepotem u ní leckomu naskočí Elliott Smith, kterého upřímně obdivuje, ale její melodické indie rockové písničkářství není žádné retro, spíš svět sám pro sebe, na zpěvaččiných šestadvacet let obdivuhodně dospělý a přecházející v nefiltrovaný komentář ke stavu společnosti uprostřed politicko-společenské apokalypsy. Nemůžeme se proto divit, že druhé album Punisher vyzdvihují všichni do nebe a Phoebe přirovnávají k mistryni tiché devastace ztracené ve světě laskavých duší tápajících ve tmě po spřízněném kontaktu.

Album Punisher je ve svém jádru o tom, že často bývá nejlepší cestou vpřed se obnažit až na kost a zeptat se těch, které milujete, zda vás ještě pořád milují. Odpověď je většinou ´ano´ a když se někdo jiný rozhodne ke sdílení tohoto smutku či této ztráty, pak může začít proces léčení,“ napsali v magazínu VOX. Album Punisher je zvukově daleko odvážnější než debut Stranger in the Alps a Phoebe se nebojí vyjít vstříc experimentům i rockové hlasitosti. A nejspíš za tím stojí nejen vlastní rozhodnutí, ale i sestava přátel ve studiu: Conor Oberst, Jenny Lee Lindberg (Warpaint), Nick Zinner (Yeah Yeah Yeahs), Nate Walcott (Bright Eyes) nebo o generace starší bubenická legenda Jim Keltner, což zvlášť u něho svědčí o narůstajícím renomé Phoebe. A také smylu pro komunitu. Nevystupuje totiž jen osamoceně: hostuje na posledním albu kapely The 1975 a známe ji také ze skupin boygenius (ještě s Julien Baker a Lucy Dacus) a Better Oblivion Community Center (kde má po boku Conora Obersta z Bright Eyes).

Chci poslouchat hudbu, u které nikdo nikdy neřekne přesně, jak se mám cítit. A poté si tu hudbu poslechnu a říkám si: ´Ty jo, ti uhodili hřebíček na hlavičku´. Doufám, že něco podobného nabízím i já svým posluchačům,” tvrdí Phoebe, jedna z nejosobitějších rockových písničkářek současnosti, navzdory její nevíře v to co přijde, nebojácná hvězda budoucnosti. 

NenechTE si ujít
Phoebe Bridgers na Colours

Koupit vstupenku