Účinkující 2021

Dona Onete

Brazílie

Kultovní grande dame amazonské hudby

Zpěvaček v požehnaném věku, v němž by už dávno měly jen doma zpívat pravnoučatům, poslední dobou přibývá. Znovuobjevených i o své vůli rozhodnutých to na stará kolena zkusit. Patří mezi ně třeba osmdesátiletá zpěvačka Dona z brazilské Amazonie. K pódiu ji přivezou na vozíku a publikem proběhne vlna lítosti: chudák stará paní, má tohle zapotřebí? Pak Dona usedne do křesla, spustí nadupaná kapela rockem odchovaných mladíků, kterou silným chraplavým hlasem málem převálcuje a Grande dame amazonské hudby rozjede osobní koketní show, během níž není jasné, jestli flirtuje s vrstevníky nebo kluky s „uhráky“ na nose, a prvotní ustrnutí nad stařenkou bere za své. Rozjede se neuvěřitelně bujarý taneční amazonský mejdan končící všude navlas stejně: uvědoměním si, jak je věk relativní veličina.

Někdy, když si myslíte, že jste ze sebe vydali vše, zjistíte, že ve skutečnosti toho v sobě máte mnohem více,“ říká Dona.

Dona přitom září štěstím a bodejť by ne: osud tomu chtěl, že zpívat na veřejnosti jí bylo umožněno teprve před patnácti lety. Neměla to v životě totiž jednoduché: zpívala sice odmala, manžel jí to však zatrhl, a než se spolu po čtvrt století rozvedli, skládala do šuplíku a učila na základní škole dějepis. Ve volném čase se měnila v etnomuzikoložku: studovala hudební kultury Amazonie a natočila několik nahrávek pro rádio. 

Narodila se v malé obci pobřežního ostrova Marajó v regionu Pará, kde pomáhala zakládat dělnické odbory, nicméně po odchodu do důchodu se přestěhovala do města Belém, kde se potkala s mladými muzikanty. Ve třiasedmdesáti letech debutovala albem Feitiço Caboclo a pět let nato, v roce 2016, přišla s druhým Banzeiro. Evropské zpoždění týkající se povědomí o ní – v Brazílii je už dávno považována za kultovní hvězdu – ale brzy dohnala. A pokud jde o novinku Rebujo, tanečnější album abyste pohledali.

Pro region Pará je charakteristický taneční styl carimbó: afro-evropsko-indiánská rytmická směs, která během století prošla inovací od původně výhradně akustické hudby k zapojení saxofonů, kláves, elektrických kytar a zanesení cumbie, salsy, samby nebo karibského calypso. Dona své verzi říká carimbó chamegado: pro výraznější rozšíření o jamajské ska, blues, soul, rock a potřebu neomezovat se. Spoustu let seděla doma a u rádia snila o kariéře zpěvačky, a teď když se jí stala, nehodlá si zavírat dveře před dalšími vlivy i možnostmi. Na stará kolena zpívá, o čem chce sama: o sexu, lásce a životě. Odborářské zarputilosti píchat do vosího hnízda se ale nezbavila: brojí za ochranu přírody, práv původních obyvatel pralesů a je nekompromisní obhájkyní komunity LGBT. „Mám možnost pomoci amazonským komunitám díky své hudbě, takže nemohu pouze zpívat a zavřít oči před važnou situací dalších lidí."

NenechTE si ujít
Dona Onete na Colours

Koupit vstupenku