Marina Satti

Marina Satti

Řecko 16.7.2022 / 18:15 - 19:15
Liberty stage

Charismatická Marina Satti zve na tanečně strhující show, prezentující sebevědomý společenský postoj usazený do energické směsi řeckých, arabských a balkánských tradičních vlivů zapletených s popem, reggae, elektronikou a hip hopem. Heslo multikulturního projektu YALLA! 2.0, představující manifest rovnosti, hrdosti a antirasismu, překládáme z arabštiny jako Let’s go! a Marina s ním vyvrací rozšířený pesimismus, že v ekonomickou krizí trápeném Řecku nemůžete získat křídla a navzdory silné bouři se rozlétnout. „V každé tmě existuje světlo naděje, a pokud ho chcete spatřit, musíte mu vyjít naproti,“ zpívá Marina ve skladbě Mantessa (Fortune Teller), řecké letní hymně roku 2017, ústící ve výzvu: pojďme letargii nakopat zadek.

Brzy nato se stala očekávanou hvězdou veletrhu Womex, festivalů Trans Musicales, Womad a na rok 2020 plánuje velké evropské turné podporující vydání netrpělivě očekávaného debutového alba. 

Neuvěřitelné příběhy bychom si neměli nechávat pro sebe. A tenhle fakt stojí za to: se songem Mantessa nedobyla třicetiletá Marina Satti jen hitparády, ale především srdce řecké mládeže. Virální video, zachycují průchod roztančených dívek chudou přistěhovaleckou čtvrtí, se vedle čtyřicetimilionové sledovanosti dočkalo stovek nových verzí a proměnilo se v nečekaný druh katarzního gesta mladé řecké generace. Odvážným a vášnivým vzkazem jí dcera súdánského otce a řecké matky dodala sebedůvěru a se zápalem obvykle přičítaným bláznům odmítla považovat pop za letargické opium a smíšenou identitu za překážku. Školní šikanu kvůli svému původu a barvy kůže dokázala během studií na Berklee College of Music přetavit ve výhodu: „Pochopila jsem, že mé kulturní zázemí pro mne může být nejen výhodou, ale i možností uvědomit si, kým opravdu jsem. Po návratu do Atén všichni jen mluvili o krizi, jako by se nad námi vznášela jako strašidlo, ale já se odmítám stavět do pozice oběti.“ 

Než obrátila pozornost k hudbě, studovala architekturu, klasický klavír a uplatnila se jako vyhledávaná herečka. Poslouchala Björk, Moderat a berlínskou elektronickou scénu. Teprve ve Spojených státech, zpočátku po boku Bobbyho McFerrina, Paca de Lucii nebo Wayna Shortera, pohlcená jazzem pochopila, jaké možnosti jí také dávají řecký národní styl rembetiko a tradiční polyfonie. Starobylosti však vdechla nový život a rozvibrovala ji moderním přístupem, lákavým pro mladé Řeky i pro ni samotnou. 

Polyfonie je jednou ze základních prvků hudby v severním Řecku a na Balkáně. Krásné harmonie a divoké hádky. Když se všechny tyto hlasy dají dohromady a sladí se dohromady, těla začnou vibrovat a pocit je, dovolím si říci, téměř metafyzický. I když dokonce neznáte jazyk, určitě pochytíte emoce, bolest a příběh každé písně. Polyfonie není jen skutečný stav, když lidé zpívají v jedné chvíli různé noty, ale i stav metaforický. Každý z nás má svůj vlastní hlas, vlastní názory a osobnost. Když jsem založila vokální soubor Fones, tak to vlastně pro mě byl důvod, abychom mohli být s dívkami spolu,učit se jedna od druhé, rozvíjet se díky tomu a společně tvořit.

Za podpory: