Velký Třesk (počátek vesmíru), který se stal asi před 13,8 miliardami let, je dnes v podstatě ustanoveným experimentálním faktem, který vychází z mnoha astronomických pozorování. Tato pozorování se však opírají o světlo – přesněji o elektromagnetické záření – a tak pocházejí přibližně z 380 000 let a později po Velkém Třesku. Teprve po této době se světlo – elektromagnetické záření – přestalo absorbovat a vesmír se stal průhledným. Abychom porozuměli velmi brzkým okamžikům po Velkém Třesku, musíme znovu vytvořit intenzivní horké podmínky, které panovaly v raných obdobích vesmíru. Můžeme to udělat ve srážkách částic; na největším urychlovači částic na světě, LHC v CERNu, můžeme dosáhnout bilionů stupňů, což odpovídá 10 miliontinám vteřiny po Velkém Třesku. Snažíme se pochopit, jak se vesmír vyvíjel z této rané fáze a jak jsme se dostali tam, kde jsme dnes.
Karel Šafařík (CZE)
Nukleární fyzik, bývalý koordinátor výzkumu ALICE experimentu na LHC, CERN.