„Kapela Dukla přináší výstižný obraz melancholie, poetiky i pnutí dnešní Prahy,“ psal před dvěma lety u příležitosti vydání alba Honza v Respektu publicista Pavel Turek. Skupina založená v roce 2017 dvojicí Lukáš Vydra a Josef Hradilek se během několika málo let vypracovala mezi nejzajímavější soubory současné pražské scény a také mezi její hybatele – její členové jsou aktivní v mnoha dalších souborech a částečně stojí i za platformou Sing Sing System, která určitý segment scény sdružuje. Letos na jaře vydala skupina Dukla výtečné EP Moře vnitrozemí, které dokumentuje její novou tříčlennou podobu a naprosto zřetelně odhaluje skutečnost, že se Lukáš Vydra tak nějak samozřejmě stal jedním z nejvýraznějších domácích textařů.
Vinohradské Vonty dlouho pronásledovalo přízvisko „nejsmutnějších kluků“ z oblíbené pražské čtvrti, jenže Dukla už dávno nezpívají pouze o nenaplněných láskách, probdělých nocích a nepotkávaní se. Album Honza z roku 2020 přineslo mnohem zásadnější témata i výraz, aniž by písně pozbyly chytlavosti a melodičnosti, Vydra se nevyhýbá komentování společenské situace ani environmentálním problémům.
Číst více„Člověk si ve městě pořád může spokojeně žít v bublině. Ale nevnímat, co se děje všude kolem nás a ve světě, by už bylo strkání hlavy do písku,“ svěřil se tehdy frontman formace magazínu Respekt. Na jaře následujícího roku následovalo akustické EP Z dálky píseň, letos v březnu vyšel charitativní singl Sláva. Moře vnitrozemí přináší pětici zbrusu nových písní, tradičně přímočarých a melodických, ovšem s výraznější rolí syntezátorů a tanečních beatů. Vážná témata ovšem zůstávají, stejně jako snaha se s nimi vyrovnat, což není tak snadné. Jak zpívá Vydra v singlové skladbě Dny: „Lžu si do kapsy/ Planeta krvácí/ Zatáhnu závěsy.“