Na koncertech ráda rozpřahuje ruce a zpívá směrem k nebesům. Zatím bez odezvy, ale s tak jedinečným hlasem se jednou určitě dočká. Tady dole, od všech, co ji kdy slyšeli, se Texasance s kytarou nejvyšší glorifikace už dávno po právu dostalo. Ať už se totiž gospelová kazatelka dotkne blues, soulu, folku nebo rocku, neuhasitelně je rozhoří do podoby, na jakou má dnes v Americe patent snad jen ona.
Nazvat jedno z mnoha úspěšných alb The Phenomenal Ruthie Foster může někomu přijít troufalé a vlastně to nebyl ani její nápad, producent si ale nemohl pomoci: ona je opravdu fenomenální zpěvačka. A má na to i razítka: několikanásobná vítězka Blues Music Award Winner, tři nominace na Grammy a v hlasování Living Blues Critics' Poll bluesová umělkyně roku 2010. Prošla také náročnými testy: u legendárních Blind Boys of Alabama ale vždycky zazářila a proto s ní rádi kdykoliv zpívají, do party ji vzali i The Allman Brothers Band, což svědčí o tom, že pokud jde o gospel a bluesrock, nemá Ruthie problém se přidat ke komukoliv, kdo má hudební srdce na stejné straně. Podobně má nastavený osobní kompas, když přebírá skladby od jiných, a mohou to být klidně Adele, Lucinda Williams nebo Johnny Cash, vždycky ale s tím, že do nich vloží pořádný kus sebe. Na posledním albu Joy Comes Back tak třeba s rezofonickou kytarou dodala pořádný bluesový feeling protiválečné War Pigs od Black Sabbath.
Číst víceŽivotní příběh Ruthie Foster není bez zajímavosti: odmalička zpívala v kostelním gospelovém sboru, vystudovala popovou hudební akademii a hrála s bluesovými kapelami po barech. “Dlouhá léta jsem nedělala nic jiného, než že jsem jedla, mluvila, snila a žila hudbou. Dostala jsem se do bodu, kdy jsem chtěla zjistit, zda se dokážu bavit vůbec o něčem jiném. Byla jsem ale také zvědavá, co se děje se zbytkem světa. A tak jsem vstoupila do vojenského námořnictva,” vysvětlila Ruthie nečekaný krok. Hudbě stejně neutekla: na vrtulníkové základně ji kolegové zasvětili do rocku a pak vstoupila do profesionální námořnické kapely hrající funky a pop z hitparád. Po odchodu z armády skončila v New Yorku, kde ji nabízeli tutéž příležitost, takže se vrátila do Texasu a vždy obklopená fantastickými muzikanty a spolupracovníky se pustila do vlastní hudby, jak sama říká “trochu blues, trochu folku, trochu soulu, trochu rocku a gospel”.