alt-J

alt-J

Velká Británie 19.7.2017 / 21:15 - 22:15
Česká spořitelna stage

Nekonvenční hudbě alt-J sjednocené hlasem kytaristy Joe Newmana lze snadno podlehnout - a to i bez pocitu, že jen slepě následujete masy fanoušků unesených masovými hity Matilda nebo Breezeblocks.

alt-J se opravdu vymykají z jednoduchého žánrového zařazení, protože jejich hudebním východiskem zůstávají melodické, rytmicky ztišené kompozice, proplétající v “krásném labyrintu zvuků” art rock, folk, elektroniku, trip hop a pop. V textech se chlapácky nebijí do prsou, ani nehlásají duté pravdy, jsou jim vlastní osobní a milostná vyznání, v nichž se zrcadlí spoustu literárních a filmových odkazů. ”Lidé neumí přesně definovat naši hudbu nebo náš zvuk, díky tomu si hrajeme s jejich nejistotou. Můžeme si dělat, co chceme a co máme rádi, což je vlastně nejlepší situace. Nemusíme totiž nikomu nic dokazovat,” tvrdí bubeník Thom Green.

Pokud by alt-J přesáhli mez překomplikované tvořivosti za každou cenu, těžko by s pouhými dvěma alby a několika singly dosáhli takové přízně recenzentů a posluchačů. Té spršce uznání se až nechce věřit: ceny Mercury Prize, Ivor Novello Award, nominace na Brit Awards a Grammy, a když debut An Awesome Wave Radio BBC vyhlásilo albem roku 2012, publicistka Jen Long přišla se zdůvodněním: “Jejich debut je silný, návykový a fascinující. Skvělý doprovod pro jakoukoliv náladu, jakýkoliv moment, jakékoliv místo.

alt-J, kteří podle britského tisku dokážou být bez mrknutí oka art rockově složití a zároveň v drtivé formě popově magnetizující, nepředstavují antitezi slávě propadlé rockové kapely, jen se jim prý líbí, když si o nich lidé myslí, že jsou normální, protože tak se sami vidí. Namísto sebepropagačních hrátek s publicitou se dlouho schovávali v anonymitě, šetřili rozhovory i fotografiemi a na záhadnosti jim přidával také název alt-J, tedy klávesová zkratka na počítačích Apple. Přesto, jak napsali v Guardianu, zaslouženého uznání docílili i bez mediální slávy. Vysvětlení zní prostě: nechávají za sebe promlouvat hudbu; i na koncertech, věrně přenášejících vše, co vytvořili ve studiu, přestože původní čtveřici studentů z Leedsu opustil baskytarista Gwil Sainsbury. 

Na druhém albu This Is All Yours v roce 2014 alt-J prokázali, že úspěch debutu nebyl dílem náhody. “Úspěch první desky podpořil naše sebevědomí, aniž bychom se tedy stali namyšlení. Pomohl nám k tomu, že hrajeme ještě lépe. Vylepšili jsme naši hudební ´chemii´, což nás vedlo k nahrání druhé desky. Již jsme totiž věděli, že lidé mají rádi to, co děláme,” vysvětlil klávesák Gus Unger-Hamilton.