Účinkující
Dulsori (Jižní Korea)
Legendární jihokorejští hráči na obrovské bubny. Divoký rituál s kořeny ve 3. století, fyzické bubenické divadlo, přetékající barvami pestrých kostýmů a světel
Dramatické a teatrální divadlo ze Země jitřní svěžesti bez možnosti srovnávat. Místy až sebezničující bubnování na pokraji fyzických možností. Transformace přírodních živlů do radostného hudebního rituálu, v němž znějí také starobylé citery, hudebníci připomínající akrobaty a zpěváci gospelový sbor v transu.
Rytmus představuje klíč ke korejské tradiční hudbě. Už od 3. století přiváděly zemědělce na rýžová pole bubenické ansámbly. Jejich vůdcové nesli plápolající standarty - Farmář je principálem světa - a během celodenní práce měli za úkol svou hrou a tancem, napodobujícím jednotlivé úkony, zpříjemnit vesničanům dřinu a povzbudit je v kolektivním nasazení.
O přestávkách a na konci šichty pořádali „farmářské kapely“ improvizační akrobaticko-tanečně-bubenické představení nazývané nongak (nebo pungmul), v němž hráli důležitou roli ženy. Mají původ v šamanských obřadech kut a tradici potulných entertainerů sadang. Dvaceti až třicetičlenné farmářské kapely používaly čtyři základní druhy nástrojů zvukově imitujících živly: malý gong kkwaenggwari (hromobití), velký gong ching (vítr), velký barelový buben puk (oblohu) a buben ve tvaru přesýpacích hodin changgo (déšť). Společné komorní „symfonii“ se říká samul nori – čtyři předměty.
Nongak se postupem času staly součástí vesnických dožínkových oslav a slavení příchodu Nového roku a v dobách japonské okupace symbolem vzdoru a národní hrdosti. Postupující civilizace a válka v 50. letech minulého století, vedoucí k rozdělení Korejského poloostrova na dvě země, tradici nongak prakticky zničily, nicméně v 70. letech se jí chopili mladí korejští studenti ze skupiny Samul Nori, vedení hráčem Duk Kim Soo, výraznou postavou obroditelského studentského hnutí. Tehdejší vojenská vláda neměla pro cokoliv šamanského pochopení. Provozování nongak na veřejnosti se trestalo vězením a tak Duk Kim Soo u samul nori zdůraznil jeho duchovní aspekt a koncerty probíhaly v uzavřených koncertních síních.
Zakládající členy Dulsori (Heartbeat of the Land), žijící od roku 1984 v Londýně, nikdo neomezoval a jejich podání ngolak mohlo tedy přerůst v grandiózní ceremonii; sepětí starověké tradice s moderní dobou. Používají dlouhé citery koto, flétny a dokonce klávesy; zpívají do mikrofonů, burcují davy, malují na plátna abstraktní obrazy. Zmíněné bubny a gongy doplnili obřími verzemi zavěšenými na speciálních konstrukcích. Dulsori jsou v neustálém pohybu, nikdy nepolevují v tempech, předvádějí jakési fyzické bubenické divadlo, přetékající barvami pestrých kostýmů a světel, „převádějící nenávist, obavy a lidské běsy na energickou radost“.
Anglický promotér Nick Hibbs po nadšeně přijatém vystoupení Dulsori na loňském veletrhu WOMEX dokonce napsal, že mu synchronizovaná bubenická smršť přišla „divoce erotická“.
Kdy, kde?
Čt 15.7. 23:30 - 00:30
Stage: Česká spořitelna stage
Foto
