Účinkující
Banco de Gaia (UK)
Londýnský programátor, producent a multiinstrumentalista Toby Marks aka Banco de Gaia - electro world music party pro pozdní večer
Na Colours vás čeká cesta kolem světa za devadesát minut s totálně svádivou taneční bestií.
Londýnský programátor, producent a multiinstrumentalista Toby Marks aka Banco de Gaia představuje jednoho z nejosobitějších tvůrců techno ambientních tanečních symfonií vygradovaných nasamplovanou exotikou a přiznanou inspirací pinkfloydovským progres rockem.
Ačkoliv elektronická taneční scéna obvykle neoplývá hlubokomyslným filosofováním, Marks tento status narušil politicky a ekologicky vyhraněnými tématy, zneklidňujícími úvahami o lidské svobodě a potřebou provokovat západní společnost přenášející unifikovaný způsob života do míst, které na svých cestách navštívil a kde o něj podle jeho názoru nikdo rozhodně nestojí.
Názvy Marksových dvou nejúspěšnějších alb skrývají také značnou dávku ironie: Last Train to Lhasa mínil v roce 1995 jako absurditu, protože do čínskými okupanty drancované země, které na albu vyjádřil svou podporu, žádná železnice nevedla, až dodatečně se dozvěděl, že už se dávno staví. A s Farewell Ferengistan se vymezil proti civilizačnímu a obchodnímu prospektorství Západu v Asii: za ferengistany tam obecně označují „ty ze Západu".
Toby Marks se drží hesla: tančete, ale nezapomeňte u toho přemýšlet. A to ho – vedle propracovaných, eklektických kompozic - spolehlivě drží stranou od trendovních exotických tancovaček a projektů postavených na lacině povrchním využití podnětů z Afriky nebo Asie.
„Čerpám z kultur z celé planety, blízkých i vzdálených a nedělám rozdíly mezi evropskými klasickými skladateli a africkými bubeníky. Všechno je to pro mne hudba a necítím potřebu rozlišovat. A pokud něco dlužím Ravi Shankarovi neboYoussou N´Dourovi, pak totéž Johnu Lennonovi, Steve Reichovi nebo klukovi s kytarou z nedaleké hospody," řekl Toby Marks.
Vyšel počátkem 90. let z londýnské acid houseové scény, na kterou vstoupil jako rockový kytarista brzy unešený neomezenými možnostmi samplování a programování. Jako jeden vůbec z prvních začal cíleně pracovat s nahrávkami z Afriky, střední Asie nebo Blízkého východu.
Nebyl nikdy zvukovým experimentátorem do té míry, že by se stranil komerčních úspěchů, vstřícnost posluchačům se u Markse ale nikdy nevylučovala s originalitou a hudebním vkusem.
Na globální hudební scéně se proto drží už bezmála dvacet let bez výrazného klopýtnutí. Na festivale v Glastonbury dokázal natáhnout na taneční skřipec desetitisíce lidí, spolupracoval s Transglobal Underground, Natachou Atlas, ve skladbě Desert Wind zremixoval hlas izraelské zpěvačky Ofra Haza a na výborné album Big Men Cry si pozval saxofonistu Dicka Parryho, co s Pink Floyd natáčel Wish You Were Here a Dark Side of The Moon.
Svého času Markse doprovázeli živí hudebníci, ale od roku 2003 už spoléhá většinou sám na sebe. Koncerty Banco de Gaia doplňuje úchvatná videoprojekce a světelná show zvýrazňující už beztak silný zážitek.
Na Colours of Ostrava zahraje Banco de Gaia své největší trháky.