Colours of Ostrava 2011
David Hykes (US)
Průkopník alikvotního zpěvu, který spojil duchovní nauky Východu s tvůrčími a intelektuálními výboji Západu
Jeden z největších hudebníků 20. století, houslista Yehudi Menuhin, o Davidu Hykesovi prohlásil: „David Hykes otevřel v hudbě nový rozměr – přinesl nám hudbu sfér." Vzletné vyjádření je ale podepřeno pevnými fakty: Hykes, průkopník alikvotního zpěvu, spojil duchovní nauky Východu s tvůrčími a intelektuálními výboji Západu. Umělecká, spirituální i léčivá rovina jeho hudby působí souběžně v harmonickém celku.
David Hykes byl původně filmař; podobným vývojem prošli například Meredith Monková či Laurie Andersonová. Hluboce ho inspiroval zakladatel hudebního minimalismu La Monte Young i způsob, jakým užíval jediný, dlouho držený tón. Další inspiraci představovaly pro Hykese meditativní zpěvy tibetských mnichů i umění alikvotního zpěvu dalších asijských národů. Roku 1975 založil Hykes Harmonický sbor, s nímž studoval nejen možnosti alikvotního zpěvu, ale i vztah mezi zvukem a akustickým prostorem. „Cílem mé hudby je probudit v posluchači stav harmonie a probudit také aktivní způsob naslouchání životu," říká Hykes. Jeho syntéza Východu se Západem pracuje nejen s hudbou, ale s celým kulturním zázemím obou donedávna oddělených světů.
Průlomové Hykesovo dvojalbum Harmonic Meetings z roku 1986 vzniklo původně jako hudba pro putovní výtvarnou výstavu kombinující motivy tří náboženství – křesťanského, židovského a islámu – a vytváří tak spojení s kolébkou naší kultury. „Silně mě dojímá, jak se v prvním století po Kristu improvizovalo – což se dodnes dochovalo v řadě liturgických tradic Východu," tvrdí Hykes. „Když strávíte dostatečně dlouhou dobu s Davidem Hykesem či jeho tvorbou, změní to způsob, jakým posloucháte vokální hudbu, protože většině lidí je cizí představa, že by se soustředili na jeden tón a snažili se rozlišit jeho součásti," napsal o albu americký kritik John Schaeffer.
Jak to funguje v praxi? Harmonické vztahy mezi tóny, které Hykes i členové jeho sboru zpívají, vytvářejí zvukovou obdobu kaleidoskopických obrazů. Výhradně pěveckou technikou a vzájemnou souhrou vytváří Hykes zcela dokonalý originál toho, k čemu jiní využívají zvukovou chemii. Zázraky, které dělá David Hykes se svým hlasem a s každým prostorem, ve kterém 'zpívá', jsou pro většinu lidí nepochopitelné. Jak může jeden člověk tak dokonale ovládat celé katedrály? Jak může tak zesílit alikvot tónu svého hlasu? Hykes sice 'jenom' zpívá, ale v podstatě učí naslouchat. Dokazuje, co zmůže jedna 'zesílená' myšlenka. Jeho současníci sice slyší, co a jak zpívá, ale zatím nedokáží ani pochopit, natož ocenit, jakou revoluci v oblasti zpěvu, muzikoterapie, ale i všeobecné a praktické duchovnosti, započal. John Cage kdysi řekl, že začal dělat hudbu, protože tím chce napomoci duchovní revoluci. David Hykes někde daleko vepředu už dlouho pomáhá.
V loňském roce vydal nové album Harmonic Mantra na kterém se vedle The Harmonic Choir představila také vynikající tibetská zpěvačka a herečka Dadon Dawadolma, známá z cenami ověnčeného filmu Windhorse natočeného v roce 1998 nezávislým americkým režisérem Paulem Wagnerem.
Původní autor: Vlastimil Marek
Foto
